Anketa
Z které fakulty UTB se podaří nabrat nejvíce nových členů Skřítka?

FT (698 hl.)
 
FAME (217 hl.)
 
FMK (241 hl.)
 
FAI (234 hl.)
 
FHS (240 hl.)
 
FLKŘ (253 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 1883

Vyhledávání
Vyhledat text

Administrace
Kronika

Až vás někdo příště pozve…

          Vydáno dne 04. 02. 2012

aneb Co se na zlínském skautském plese stalo i nestalo.

Až vás někdo příště pozve na skautský ples, důkladně si ověřte, zda se skutečně jedná o ples, či zda to bude jen zábava, párty, diskotéka nebo v lepším případě aspoň společenský večer. To abyste nedopadli, jako my v pátek 3. února léta Páně 2012. To, co se konalo pod záštitou ORJ v Café Masters of Rock, totiž ples rozhodně nebyl.

Není zvykem v nějaké větší míře na plese jíst. Tentokrát však bylo dobře, že se servíroval guláš – mimochodem velmi povedený – a obložené talíře, neboť jídlo a pití bylo to nejlepší na celém večeru. Slovy klasika: „Bez muziky ples neuděláš; a uděláš-li, nepobavíš se; a pobavíš-li se, jen do pláče.“ Jedenkrát v životě jsem slyšel horší kapelu, byla to tenkrát učiněná katastrofa, no bylo to však od dnešního zážitku horší jen o málo. Už to, že šraml hraje převzaté písničky jinak, než mají být, je na pováženou; když je ještě navíc hraje špatně, měli by se nad sebou páni muzikanti vážně zamyslet. Dokladem naprostého zoufalství byl výkřik kapelníka: „Neodcházejte!“ Ve chvíli, kdy začali hrát tklivou Nedvědovu písničku Ptáčata v polkovém rytmu, bylo to zvolání bohužel na místě. K těm polkám valčíkům: lidovky hrané na elektrické kytary nebudou nikdy to pravé, ale budiž – jiných tanců jsme se nakonec nedočkali, tak buďme rádi aspoň za ně.

Hudba nebyla to jediné, co tak úplně nevyšlo. Předtančení se klidně mohlo jmenovat Cvičení s prknem a vystoupení břišní tanečnice Hobit ohodnotil slovy: „Její sebevědomí bych chtěl mít.“ A pak taky ještě říkal: „Kdybych tady byl na první akci a rozhodoval se podle ní, jestli se stanu skautem nebo ne, rozhodl bych se, že ne.“ Večer bohužel nezachránil ani moderátor. Budiž mu ponaučením, že umění mlít pantem samo o sobě k dobrému výkonu za mikrofonem nestačí. Dále tu mám jednu radu pro dámy: když máte na sobě večerní šaty, nehodí se natřásat se v rytmu diskotéky. Šaty hold nejsou rifle. Také jsem nějak nepochopil, proč se mělo přijít v oblečení ve stylu 70. let. Jestli to někdo víte, nechám se poučit.

Aby bylo jasno, tento večer nepovažuji za ztracený. Poseděli jsme si v milé společnosti, nasmáli se až běda, Miška byla ztělesnění půvabu, mé sako á la 70. léta Světlana ohodnotila slovy: „To je tak hnusné, až je to dobré,“, takže pohoda. I u toho tance platí, že kdo čekal málo, mohl být uspokojen.

P. S.: Cestou domů mi přišla následující SMSka: „Přídavek do zápisu - přímo z pódia se ozvalo: Dneska tady chybí ještě jedna kapela. …Podle nich Divokej Bill, ale podle nás kdokoliv, kdo by hrál(-: Dobrou noc.“

(Autor: Přema | Informační e-mailVytisknout článek)


Návrh a realizace: Skřet, Redakční systém:phpRS